Společnost Google následuje Apple a aktivuje celosvětovou síť Bluetooth LE Mesh Network. Nositelná a přenosná zařízení, jako např. chytré telefony, fitness trackery, hodinky Smartwatch, naslouchátka, Apple AirTags, výrobky Ring atd. využívají Bluetooth LE (nízkoenergetické) k vytvoření nezávislé „mesh sítě“, která není založena na internetu. Všechna tato zařízení mohou přijímat, odesílat a předávat datové pakety a pokyny jiným zařízením. Téměř všechna zařízení internetu věcí budou vybavena technologií BLE.
INFRASTRUKTURA je tedy hotová a čeká jen na to, až bude moci zabořit své tesáky do lidstva.
Bez umělé inteligence běžící na masivních počítačích by BLE byla ztrátou času. Malý příklad: SLEDOVÁNÍ KONTAKTŮ. Díky BLE mohou všechna ostatní zařízení, ke kterým se přiblížíte, odhalit frekvenci, délku kontaktu a další následné kontakty, které navážete. Většinu zařízení BLE nelze vypnout, jako je tomu například u zařízení Apple Air-Tags. Chytré telefony Apple a Android však mohou vysílat a přijímat data BLE, i když jsou vypnuté (přenos může zastavit POUZE Faradayova mřížka).
Během budoucí pandemie lze tedy zavést jednoduchý koncept sledování kontaktů, který dokumentuje každou osobu, které jste byli vystaveni, a všechny, kterým jste byli vystaveni.
Mesh sítě, které si lze představit jako jedno rozsáhlé drátěné pletivo, se vytvářejí spontánně a dynamicky v závislosti na tom, kolik zařízení je v blízkosti. S nejnovějším režimem Bluetooth „long-range mode“ (mód dalekého dosahu), je možné dosáhnout vzdálenosti přes 1 kilometr. Co je ještě horší, přenosy dat BLE mohou být prováděny z vesmíru díky systémům jako je síť satelitů SpaceX Elona Muska.
Zopakujme si, že BLE není závislé na internetu ani na internetových adresách.
Sečteno a podtrženo: Minimální infrastruktura pro Skynet je nyní k dispozici. To je temná zpráva pro lidstvo.
Webové a mobilní služby se snaží porozumět přáním a cílům uživatelů tím, že analyzují jejich interakci se svými platformami. Chytré telefony například ve velkém měřítku a s nízkými náklady získávají od uživatelů online data.
Politici v některých zemích na to zareagovali prosazením mechanismů, které mají zmírnit rizika spojená s tím, že technologické společnosti ukládají a zpracovávají ohromné množství soukromých informací občanů, například jejich zdravotní údaje.
Nositelná zařízení nyní do diskuze o ochraně soukromí občanů výrazně zasáhly díky své schopnosti shromažďovat údaje nepřetržitě, aniž by si toho byl jejich nositel nutně vědom. Nositelná zařízení, jako jsou chytré hodinky, shromažďují celou řadu údajů o vašem stavu, například o spánkovém režimu, úrovni aktivity a srdeční kondici.
V současné době existují i přenosná zařízení pro získávání vysoce kvalitních údajů mozkové aktivity, zařízení která sledují pohyby očí i stav vaší pokožky (pro zjišťování teploty a potu). Spotřebitelé si v dnešní době mohou zakoupit malá zařízení na měření reakcí těla, která byla ještě před několika desetiletími dostupná pouze jen výzkumným ústavům.
Ačkoli se nositelná zařízení komerčně zaměřují na monitorování zdravotního stavu, výzkumníci již dlouho počítají se sledováním dalších druhů údajů o uživateli. Počítač, který by dokázal shromažďovat užitečné informace týkající se mozkové činnosti, činnosti srdce a kůže nebo pohybových vzorců člověka, by byl schopen o uživateli získat obrovské množství informací.
Představme si svět, kde nositelná zařízení hrají denně významnější roli. Chytré postele by nás mohly budit v ideální čas, abychom se cítili odpočatí, a to díky snímání naší tělesné teploty, dýchání a mozkové aktivity. Inteligentní kuchyně by nám mohly pomáhat jíst zdravěji a připravovat nám stravu na míru na základě chemických signálů v našem krevním řečišti (biomarkerů). Inteligentní kolo by automaticky měnilo převody podle měnícího se sklonu terénu a podle úrovně naší kondice, aby podpořilo efektivní trénink.
Chytré brýle by mohly analyzovat reakce zorniček našich očí a celkové pohyby očí a podávat nám obsah, který se nám bude pravděpodobně líbit (s podporou algoritmů umělé inteligence). Videohovory by se mohly vyvinout v 3D hologramy celého těla přátel a rodiny. A konečně, všudypřítomná zábava by se mohla promítat v našich obývacích pokojích nebo by měla podobu souprav nasazujících se na hlavu kde by nebyla omezena limitem ploché obrazovky.
Na veletrhu Mobile World Congress 2024 bylo například představeno několik chytrých hodinek, zařízení s umělou inteligencí „pin“ od společnosti Humane, které dokáže odstranit potřebu obrazovky nebo monitoru promítáním obrazu na ruce uživatele. Také další společnosti nedávno uvedly na trh zařízení, která se nosí na hlavě, jako jsou Ray-Ban Meta, Apple Vision Pro nebo Meta Quest 3. Zařízení známé jako projekt Galea je druh helmy, kterou lze připojit k náhlavním soupravám XR a která snímá údaje z obličejových svalů, mozku, očí, kůže a srdce.
To je samozřejmě větší invaze do našeho soukromí, než je nějaký chytrý prsten nebo chytré brýle. Obecně by údaje o těle z nositelných zařízení mohly zásadně změnit způsob, jakým komunikujeme s počítači a internetem. V roce 2007 bylo publikum při představení mobilu společnosti Apple v úžasu, když Steve Jobs poprvé skroloval na iPhonu.
Stejně tak nahrazení chytrých telefonů nositelnými zařízeními a náhlavními soupravami by nám uvolnilo ruce a vyžadovalo by nové druhy interakce s technologiemi. Současné prototypy navrhují používat pohled našich očí k ukazování a gesta rukou ve vzduchu ke klikání. To by však znamenalo, že by takové systémy musely neustále shromažďovat údaje o těle uživatele.
