Jde o zvláštní druh do sebe zahleděných adolescentů, kteří mají pocit, že k vykonávání zodpovědné politické funkce stačí čerstvé maturitní vysvědčení nebo alespoň zápočet ze zkoušky na vysoké škole. Tito mladiství jedinci nade vše touží po tom, aby se stali tzv. kariérními politiky. Dělí se na dvě skupiny. Jedna se pyšní ženským pohlavím a ke spokojenosti jim obvykle stačí fyzická blízkost k nějakému šarmantnímu profesoru politologie, který si roztomile posunuje brejličky, když nesrozumitelně blekotá něco v televizi. Jsou oddané jak eskymáčtí psi a za svého majitele svěřeneckého fondu se budou být až do poslední kapky své menstruační krve. Druhou skupinu tvoří jedinci mužského pohlaví, kteří podvědomě tuší, že v jiné než politické sféře nenajdou uplatnění, a tak se aktivně až aktivisticky pouští do politického boje. Své tělesné a duševní nedostatečnosti maskují tu extravagantním afro-účesem, tu křišťálově čistým imidžem.
V naprosté většině se však jedná o lemply, kteří předtím nikdy nepracovali, pracovat nehodlají, a proto vytrvale šmejdí po stranických sekretariátech a snaží se vlichotit do přízně šťastnějších a v politice už etablovaných kolegů a kolegyň. Lze je nalézt také v dobře placených funkcích politických neziskovek, kde získávají soudružské ostruhy a ostré lokty. Pokud nechcete, aby se jejich bezobsažné pindy z debatních kroužků kateder filozofických fakult plynule transformovaly do bezobsažného pindání v parlamentních výborech a kantýnách, pak je nevolte. Buďte na ně hodní a umožněte jim, ať nejdříve získají ostruhy prodejem párků s rohlíkem nebo hranolků s kečupem někde v bistru u vlakového nádraží.
První část: Koho nevolit? Nevolte právníky!
Druhá část: Koho nevolit? Nevolte lékaře!
